Štěňátka - vrh B

Štěňátka - vrh B

18.10.2010 Tady je pár fotek ze září, co nám zaslali páníčci některých štěňátek.

První je Barra, kterou páníci vtipně přejmenovali a říkají jí Nisa. Barunku prý už mají sousedi. :-)

   

 

Další tu máme Berry, které zase říkají Brenda, protože už doma jednu hovawartí dámu jménem Berry mají... :-)

 

 


13.9.2010 Ach jo, když tady vidím to datum, kdy jsem sem naposled dala fotky, tak je mi až ouzko. Přiznám se, že po té vodě a všem stěhování a provizoriích jsem ani neměla náladu psát. Asi bych vás unudila. I když - možná to vyjde nastejno, když se tu nic nedělo. Ale při povodních jsme ještě dopadli dobře, protože přijít to v noci, tak by tu (promiňte černý humor) chcíp pes a hned dvanáct najednou. Fakt, v kotci bylo při kulminaci 180cm vody. Ujeli jsme pět minut před vlnou, která to tu totálně všechno smetla. Náš děda nám tu připravil tak trochu tragikomické číslo, když na poslední chvíli šel něco zachraňovat ven a cestou zpátky si všiml, že vedle kotce plave kbelík s víkem. No to je přece škoda, když už jdu kolem! Tak ho lovil, až ho vylovil a mezi tím stoupla voda tak, že už nemohl zpátky a zůstal na střeše kůlny. Horko těžko pak lezl z kůlny na balkón,ale je šikovnej,tak se povedlo. A hádejte, pro co nám téměř nasadil život. Ano správně - pro hovno! Byl to kbelík, do kterého jsem uklízela exkrementy z výběhu. A představte si, že nakonec si u baráku ztroskotají dva lidi, které zachraňuje vrtulník a celé života a zdravínasazení přijde vniveč, protože hovnokbelíček nám nevydržel nápor rozvířeného vzduchu, spadl ze zídky a unesla ho voda. Docela bezva překvápko, ani vám nějak nelituju, že jsme tu podobné neobdrželi ;-).  

Ale zpátky k odpoledni u Danči a Toma a k fotkám. Všichni jsme si to fakt užili a vyřádili se!

                   

Bonny si dokonce zaplavala! Neodhadla, že tam, kde stačí máma, ona stačit nebude. Ale okamžitě nasadila čubičku a na břehu, nejen že ani nevypadala vyjukaně, vypadala přímo radostně :-). Ovšem hadr, kterým jsme jí pak vysoušeli, jí tu radost trochu zkazil...

     

Bazzík...

   

  

Belle a Bazz                                        Bessy

  

Bonny...

    

To je všechno z příjemného odpoledne.

Ani doma nezahálíme. Když venčíme u domu, kde teď nejsou ploty, tak chodíme na vodítku. Používám navíjecí, abych je zatím moc neomezovala a měli z toho pozitivní pocit. Snažíme se o přivolání. Na piškotku se jeden jak druhý hned přiženou. A to dokonce i bez vodítka, když jsme na louce u lesa, kde běhají volně. Doma je vodím k silnici, aby si zvykali na projíždějící auta. Besince se to moc nelíbí a chce hned prchnout, Bazz reaguje na velká auta, ty malá ani neregistruje a Bonynka nemá problém s žádnými. Učíme se taky chodit do schodů a ze schodů. Bazzík jde jak po rovině, holky ze začátku trošku váhaly, ale lepší se. 

Dnes jsme byli na třetím očkování u veterináře. Cestu autem už zvládají s nadhledem. V ordinaci byla Bonny jako doma, vrtěla ocáskem, nechala si změřit teplotu a píchanec ani nezaznamenala. Bessy vypadala v pohodě, ocáskem sice nevrtěla, ale na ošetření reagovala s klidem. Bazz tam došel v pohodě, píchanec mu nevadil, ale měření teploty trochu okomentoval kviknutím a venku byl velmi rychle :-D.

To je pro dnešek vše.

Ještě chci moc poděkovat všem, co už si štěňátka odvezli, že mi píšou a posílají fotky a omlouvám se, že se málokdy ozvu já jako první. Jsem moc ráda, že se všechna mají fajnově a mají pohodové páníčky.


31.7.2010 Fotky ze zahrady - přijela početnější návštěva, tak jsme vzali na procházku po zahradě všech 11 štěňátek najednou. Rozptyl byl velký, neustále dva tři jedinci měli pocit, že by se mělo jít opačným směrem, někteří se dali do ochutnávání máty a bazalky (ještě večer bylo jasné kteří-krásně voněli), další šli na borůvky a několik štěnic přišlo na chuť jahodám. Pořád jsme zjišťovali kdo chybí, protože smečka byla neustále v pohybu a všichni nadšeně lítali sem a tam. I šest lidí na ně bylo málo. Takže zase chodíme ven jen v menších skupinkách....

Dokonce proběhl i pokus o focení štěňátek jednotlivě, ale dvě hlídací síly pak velmi chyběly ... :-D  Toto je tedy velkolepý výsledek:

Berry                                    Ballista

    

Zahradní mřežení...

   

   

    

     

   

Berry a Bonny

Nakonec všichni krásně odpadli :-)

   

   

  


26.7.10 - Fotky z dneška:

Pusťtě nás ven!!!

Pak ale přišla Pája a byla sranda :-)

    

     

----------------------------------------------------------------------------

Další fotky:

    

    

   

Vždycky, když Cesinka dostane pamlsek (hlavně tyčinku na zuby), tak jde kojit. Proč to tak dělá nevíme :-).


Fotky ze 14.7.10 - aneb Koušem na co přijdem...

       

      


12.7.2010 Takže k těm "nej":

- nejvíc nesnáší vedro pejsek s růžovou mašličkou

- nejrychleji baští "vínová" fenečka

- největší citový vyděrač je fenečka se světlezelenou mašlí (sedne si vedle mě a skoro ublíženě kouká, dokud si jí sama nevšimnu)

- největší spáč je "tyrkyska"

- nejmazanější je fenečka s červenou mašličkou. Přišla na to, že miska se žrádlem neujede, když si jí přišlápne a taky přišla na to, že se dá přelézt přepážka do prostoru, kde se dostává žrádlo. Tu, vážení přátelé, nebudete mít problém při výcviku namotivovat něčím (čímkoli...) na zub.

- jedno nej mají všichni společné - jsou to neskuteční MAZLÍCI! Asi tím, že jsem je přikrmovala z lahvičky a tím pádem s nimi trávila hóódně času, tak úplně zgumovatí, když je vezmete na ruku. Mají naprostou důvěru. :-) A taky si všichni vždycky přijdou pro pusinku. Prosím, domlouvejte si návštěvy předem, protože, jestli se někdo nepozorovaně postavíte za kotec, tak budete volat Chocholouška. Uslyšíte šišlání, šťastnej smích a tak. To mazlíčkování je závislost. Proto chovám psy. A je to venku. Teď už vlastně můžete tajně za kotec... ;-). (A prosím, pak ale ohleduplně alespoň předstírejte respekt k mé osobě...)

A teď ty fotky. Krmíme momentálně kašičkou pro štěňata a prďolům moc chutná. Ale pak vypadají, jako zanedbaní psi. Upatlaní a ulepení všude. Protože si po jídle hned jdou pohrát (aby to stihli, než je téměř okamžitě zase skolí vedro), tak to, co jim zůstane na hlavě a kolem čumáčku, ještě rozpatlají druhému na ocásek a záda... Pokaždé musím vzít mokrý hadr a otřít je. Protestuje akorát vínovka, ne nadarmo je moje, drzounek...

         

       

Skotačení venku (teda spíš pokus o zachycení skotačení):

     

             

A odpočinek..

      

Smečka pohromadě.. Je jich jako psů!

     

   

                                                             Šmitec....


 7.7.2010 Tady jsou slíbené fotky. Nejdřív krmení z lahvičky :-)

z 1.7.

  

S maminou...                                            Jednou měla 11 klíšťat!           

   

Chcete si pohrát s puzzle? A poznáte, která noha komu patří? ;-)

   

Před pikolou, za pikolou.....

Když je vedro, chladíme se v kotci na betonku...

 

A dneska jsme už papali z mističek!

   

 

 A venku jsme to byli omrknout!

 


28.6.2010 Štěníci už začínají být "aktivní tulíci", protože už za mnou přijdou sami. Ale musím přiznat, že výstižnější než tulíci, by bylo "jedlíci", protože vědí, že jim nosim mlíčko a tak se ke hrnou, jako k mámě.

24.6.2010  pusinkůů bráácho...

    

Už se k mámě ani všichni najednou nevejdeme...

26.6.2010   Je nás plná bouda.

    

  

27.6.2010    To je práce!  

Když přijde máma, nastane mela.

    

Mami, ještě nechoď!!!!

No jo, tak dobře...

A ještě slíbení pejsci pro Akslerovi ;-) .  Pejsci jsou označeni oranžovou, růžovou a světlemodrou mašličkou. Fotky jsou z mobilu, takže bohužel nejsou moc kvalitní :-(

   

     


20.6.2010 Štěňátka rostou a daří se jim dobře a mamince taky. Jsou velmi čilá, umí se mrskat, jak úhoři, mamině nedají chvíli pokoj. Jakmile se objeví, okamžitě nastává vzrůšo. I kdyby spali hlubokým spánkem a vypadali nevím jak napapaně (koukněte na fotky - to nejsou bříška, ale buřtíci), tak okamžitě začnou pokníkávat (jako "honem, máma! mami tady jsem, nezapomeň na mě,už se řítim!!!") a dají se do pohybu. Zvednou hlavičku a nožičkama hrabou do stran, takže vypadají jako želvičky. Ale neomylně naberou směr máma. Nerychlejší je pejsek s růžovou mašličkou. Taky je ještě s "tmavězelenou" ségrou největší ze všech. A jinak spokojeně spí.

Tady je pár fotek:

ze 17.6. - 2 dny:

   

18.6. - 3 dny:

20.6. - 5 dní

     

     

     

      

      

    "No řekněte - nejsme jeden hezčí, než druhej?" ;-)


V noci ze 14. na 15.června 2010 se Cesince narodilo 11 štěňátek. Všechna černá se znaky. 8 feneček a 3 pejsci. 

První štěňátko (pejsek) se narodilo ve 22.20h, poslední (taky pejsek) se narodilo v 2.58h. Porod byl rychlý, ale Cesinka už věděla o co jde a zvládla všechno o moc líp, než napoprvé. Je to dobrá máma, hned štěňátka ošetřovala.

Tady je pár fotek:

Ještě nerozbalené překvapení... 14.6.10 odpoledne :-)

 

Trochu se mlžila čočka u foťáku, v noci byla zima a v boudě zadýcháno. Tady zatím 8 štěníků.

  

Tady už všichni:

 

Maminky po porodu přeze všechno zářívají štěstím. Ať mi nikdo neříká, že se neusmívá.

 

 


Na vrh B zatím čekáme. Na ultrazvuku bylo vidět šest "fazolek" :-).

Maminka Ces Bukový háj, taťka Jeff Barte prim (jeho rodokmen lze najít na http://www.hovawart.cz/databaze/psi/info.php?id=3668

Datum krytí 13.4.2010.

Předpokládaný datum porodu 13.-14.6.2010.

Předpokládaný datum odběru týden od 8.8.2010.

Můžete se podívat aspoň na fotky rodičů. Pršelo, jen se lilo, fotit se moc nedalo, a  oba nevypadají zrovna výstavně ;-).

  

Jeff Barte prim:

Aktuality

Stále platí, že

4.9.15 - pokud někdo z návštěvníků stránek, zabrousil sem v rozpoložení, kdy hledá a neví a říká si, že "by možná hovawart nebyl marnej", může se u nás zcela nezávazně zastavit a poznat jednoho fajn hovíka Batysta a popovídat si o plemeni. Nemáme co závazně nabízet, takže se není čeho obávat a vězte - mě to baví :-). Batyst je výborný hlídač, ale také gentleman a pokud chceme, aby někoho vpustil, tak vpustí a rád poskytne svou zadní část k jistě nadšenému podrbání. Dorostl nám, chlapec, od svodu pěkně, v kohoutku má 75cm, nicméně díky tomu, že já mám prostě psy na mazlení a chybí mi disciplína, není uchovněn. Absolvovali jsme spolu 2,5 roku výcviku, zpočátku, když to byla hra, bavilo nás to moc, ale drezúra a dotahování detailů mi není vlastní, a tak jsme to daleko nedotáhli... No, každý máme své limity. Ale přiznám se, že mě ten můj limit mrzí, protože i náš pan veterinář mě tuhle řekl, že jsem "pěkná ostuda", a taky že "takovej krásnej pes a není uchovněnej..." Tak potomky mít nebude, ale můžeme být něco platní lidem nerozhodnutým, kteří by se chtěli osobně poznat s panem hovawartem gentlemanem velkým :-)...
všechny aktuality

Kde nás najdete?

Eva a Tomáš Libnarovi
Donínská 14
463 34 Hrádek nad Nisou
GPS: Loc: 50°50'46.877"N, 14°51'10.44"E