Štěňátka - vrh A

Štěňátka - vrh A -od narození po svod mladých 2010

 5.6.2010 AZZIZ a ALESSIA PŘIJELI NA SVOD DO MLADÉ BOLESLAVI.  Děkuju i Vám za účast, bylo to příjemné setkání.

Ozzy i Fíbí sklidili chválu, stejně jako ostatní sourozenci v dubnu. Je to moc fajn, že se vrh povedl, ale úplně "nejvíc nejlepší" je, že se všech 9 ňufíků má super; jsou prostě vzorně opečovávaní a milovaní. Je to na nich jasně vidět a já zase můžu jenom říct, že se raduju. Raduju nejen z toho, že žijí v láskyplném domově s pro sebe nejlepší smečkou, ale i z toho, že moje započatá práce má pokračování. Mohla bych se snažit sebevíc dát "našim dětem" to nejlepší, ale bez následné péče (se vším co obnáší) bychom takový úspěch neměli. Proto bych Vám všem páníčkům všech štěňátek chtěla vyjádřit velké díky. Moc si toho vážím a jsem vděčná, že všichni měli to štěstí. A potažmo i my, protože se s Vámi vždycky rádi vidíme nebo aspoň slyšíme! :-)

Takže pár fotek:

Vlevo Ozzy, vpravo Fíbí.

 

  

 

Dáma má přednost...

   

Jen pro srovnání... něco se opravdu nezmění...  Pamatujete prototyp psích očí a jejich pártýdenní nositelku? ;-D

 

 

A Ozík.   S úsměvem gentlemana... :-))  Prototyp hovawartího nadhledu... 

 

  


28.4.2010   NAŠE ÁČKA ABSOLVOVALA 17.4.2010 SVOD MLADÝCH VE ŠTĚPÁNOVĚ U OLOMOUCE.

Z devíti štěňátek přijelo šest, což považuju za úspěch! Všem kdo jste přijeli, ještě jednou moc děkuju, rádi jsme Vás zase viděli. Vy, kdo jste nemohli přijet, jste nám moc do party chyběli :-). (Pod fotkama ze svodu jsou fotky Awarta z února.)

Posouzení dopadlo dobře, všichni se chovali způsobně, včetně "štěňátek" ;-D! Takže máme dobrý pocit jak z milého setkání, tak z výsledků!

Úvodní foto: Aibo, Atu, Atyx, Akima, Amálka, Atila

Závěrečné foto... Z leva: Aibo, Atu, Atyx, Akima, Amálka (=Enny), Atila.

A teď popořádku:

Atilka:

   

"Vláďo, já tě miluju!"   "Dyť já tebe taky, ale teď toho nech, lidi koukaj!"

Aibo:

    

  

Atu:

 

 

 Akima:

 

  

Atyx:

   

 

"Řikalas, že to bude v pohodě...!   ???

 

Amálka = Enny

  

   

Akima a Amálka:

Atu a Atyx:

  

  

 

27.2.2010 jsme navštívili Awartíka :-). Protože na svodu chyběl a zřejmě na další nepojede, tady jsou aspoň fotky z února. Na nich sice vypadá normálně, ale je to pořádný kousek o 45kg, což je ovšem s jeho neovladatelným nadšením dosti nebezpečná kombinace. Prostě na mě skočil úplně stejně, jako když byl párkilové mimino, samozřejmě rovnou do obličeje. Hned po prvním skoku jsem (nejen já) pochopila, že takle to nepůjde, neboť jde zdraví :-D! Přivítal nás všechny a Luky chudáček odešel za plot se šrámem pod okem...

 

 

 Prostě vysmátej pes :-)))

 


4.2.2010 Ještě přišly fotky Alessie (alias Fíbí :-) ), tak tady jsou. Fíbinka taky nezapře svojí maminku, prý taky krade nos sněhulákům :-D. Odolejte nestřežené mrkvi... ;-).

Všem za fotky moc děkuju! 

 


31.1.2010 Ahoj všichni, tak jsem myslela, jak sem o svátcích dám nějaké fotky a on je měsíc pryč a ne a ne... Tak aspoň něco málo, nemám aktuální fotky všech štěňátek (no, tenhle název už začíná býti jaksi infantilní vzhledem k tomu, že někteří "chlapi" už váží víc, než jejich maminka a "holky" už do těch cca 34kg nemají daleko). Bylo nám 8 měsíců, ale fotky jsou většinou z prosince. 

Awart (na první fotce se svým kámošem, gordon setrem Badíkem.)

 

Atu a vánoce ... :-)

Aibo

 Atilka

Azziz si přijel zablbnout za Ces :-)

 

  

Amálka - Enny - 8 měsíců.

 

 


26.11.2009 Amálka - Enny :-) Jedna šestimesíční s "paní domácí" ;-).  Celá maminka-Cesinka!!! :-) :-) Taky na Enny slyším jen chválu, je moc hodná, akorát si občas myslí, že je krtek. Zatím prý vyhrabala díru jen do pískoviště, což se dalo prominout, horší jestli se pustí do záhonků...

 

 


 11.11.2009 Pár fotek Aibíčka... Aibík netvoří výjímku od ostatních štěníků. Má se TAKY jako prase  v žitě. Užívá si gauče, prohání se přírodou, dovádí s dalšími pejsky a panička pěje ódy nad jeho učenlivostí a šikovností. :-))) Snad jen ta nezřízená žravost... No jo, maminku nezapřou ani jeden.

 

29.10.2009 A děkujeme taky za fotky Atilky:


  28.10.2009 Dneska dorazili fotky Atyxe, má doma nového psího kamaráda... :-) Sice to na fotkách vypadá, že ho lehce pozře, ale mrňousek je silná osobnost a hlavně - už známe velkorysost Atyxe! ;-)

 

 26.10.2009 Pár pětiměsíčních...

Atu - stává se z něj obr, podle informací páníčků jeho taťky Sherlocka je prý celý on! A podle toho, co psali páníčci samotného Atulínka se mi potvrdilo, že základní povahové rysy se nemění. Stále totiž je to pořádný kus psa s citlivou duší - nerad zůstává sám. 

 Alessia - alias Fíbí - roste do krásy, v záchvatech žárlivosti prohání spolubydlící kočky, hraje fotbal :-), na cvičáku neúnavně řádí s ostatními psy a - no podívejte se na ni!

 


19.9.2009 Po dlouhé době mám pár fotek štěníků. Vesměs jsou ze září. Moc za ně páníkům děkuju, snad mi odpustí, že nejsou zdaleka všechny, které mi poslali.

Atu:

Akima:

Alessia :

Atila:

 Awart:

 Amálka :

Aibo:

Ozánek s Cesinkou, fotka ze září. Vyfoceno až po tom, co si spolu pohráli. Padli únavou a bylo konečně možné je zachytit objektivem... : 

Atyx, fotka ze srpna. Stále lachtan... :


3.8.2009 Tak dnes už můžu srdečně pozdravit, do vetších či menších dálav, všechny páníčky našich devíti odchovaných štěňátek. Zatímco náš život se zase vrátil k normálu, u Vás všech nastala změna. Nicméně doufám, že nemáte život díky malým rošťáčkům úplně naruby ;-). A jestli, tak snad jen v tom dobrém slova smyslu. (No, i když... Awart se svým typickým veselým výrazem ve tváři - úplně ho vidím - skáče po paničce ve 4 ráno a chce si hrát. Panička je statečná navzdory tomu, že podle jejích slov "chtěli něco klidnějšího" - myšleno oproti irskému setrovi, se kterým mají zkušenost. Jen si tak říkám, jestli je náhoda, že si vybrali zrovna Awarta Neúnavného Baviče.)

Maminka Cesinka nám od Ozíkova odjezdu trochu smutní. Je na ní znát, že s Ozíkem, co jí tu tak nadějně pobýval, byla moc spokojená. Ve dne si spolu roztomile hráli a v noci se ještě roztomileji tulili. Oči se jí rozsvítí, jen když zavětří nějakou mňamku. Aspoň, že máme to žrádlo (jak vidno, nefunguje to jen u lidí... :-D, ti šťastnější to znají jen z doslechu...).  Malá Pája se jí taky snaží rozveselit. Po svém samozřejmě. Dneska si na Cesinku sedla (když Cesi ležela) a říkala: "koníka, koníka!". A Cesi se jí za to odvděčila. Po svém samozřejmě. Jemně jí stiskla zubama nožičku. :-) Je to fakt dáma s nadhledem, i když naše babi si to nemyslí a pořád nás varuje. My se ale zodpovědně držíme zásady - nenechávat nikdy dítě se psem o samotě... 

Děkuju moc všem za průběžné zprávy. Je to fajn pocit, že se všichni (nejen) k výchově stavíte naprosto zodpovědně.

Tady je ještě jedna fotka z 20.7.09, vyšťourala jsem ji z mobilu a jediná byla obstojná.

Takže Aibo + Amálka + Ozy + Pája = demoliční četa s neutuchajícím nadšením pro akci.


24.7.2009 Zdravím všechny páníčky i pejsky :-), kteří už sdílejí domov. Všem Vám moc děkuju za průběžné zprávy, jak se pejskům daří a taky za schovívavost k mým, někdy nevyžádaným, radám. "Dyť já vim, že i Vám, stejně jako mě, jde taky jen o dobro pro Vaše miláčky!" Jste všichni skvělí. :-) Ne, nic jsem nepila, opravdu mám ten pocit a chci ho zveřejnit. :-) A prosím, prosím o fotky. 

Tady je zatím Alessia a Atilka:

Nejste vy dvě náhodou segry...? (kliknutím na fotografii obrázek zvětšíte)

 A dále taky zdravím páníky Aibíčka, Amálky a Ozáčka a omlouvám se, že zatím nevystavím žádnou fotku. Je to sice blbá výmluva, ale nestíhám fotit. Za Ozíkem jezdí panička pravidelně, takže je v obraze :-). Jinak z Aibíčka se klube upovídaný pejsek, který vždycky odpoví zakňouráním, když na něho promluvím. Je to pěkný mazák a jako jediný si dovolí odporovat mamince. Cesinka ho zvláštním způsobem vyhledává a pořád se ho snaží rovnat a on, když už toho má dost, tak se na ni normálně rozštěká a má klid. Amálka je čím dál větší a vynalézavější dračice a taky průzkumnice. Když je někdo oddělen od smečky, tak je to vždycky Amálka, která zkoumá zajímavá zákoutí v zahradě. To Ozík ne, ten se pěkně drží poblíž. Jistota je jistota :-).


 

20.7.2009 Během víkendu a dneška odjeli do nového domova Awart, Akima a Alessia. Přiznám se, že při pohledu na pidismečku tří štěnic v kotci, mi je trochu smutno. Na druhou stranu se našim "čekatelům" snažím vynahradit, o co přicházejí a beru je víc z výběhu na procházky. To víte, devět jich uhlídat bylo téměř nemožné, takže jsem je brávala po třech, ale zase na kratší dobu. Takže tihle tři - Amálka, Aibo a Azziz - si teď užívají zahrady několikrát během dne. I nanosit je domů už je celkem v pohodě. Jen se trochu víc do těch schodů pronesou...

Konečně jsem se dostala k prohlédnutí fotek, které tady (14.7.2009) supr foťákem nafotila kamarádka paničky Ozzyho (Azziz). Doufám, že se neproviním proti jejím autorským právům, popřípadě mi bude odpuštěno, neboť jsem dodala "objekty". Když jsem ty fotky viděla, nemohla jsem se dočkat, až je tu vystavím!!! Moc za ně děkuju paní autorce ;-) !!! Prosím podívejte se na ně do fotogalerie.    


Tady je fotka ze 14.7., kdy byli ještě všichni pohromadě.


17.7.2009 Zdravím tímto nové páníčky Atilky, Atyxe a Atu. Pejsci už odcestovali domů a všichni tři to prý zvládli skvěle. Atilka dokonce během prvního dne dokázala rozštěkat sousedovic mlčocha - bígla :-)) a zřejmě se rozhodla, že z páníčka udělá ranní ptáče, protože vstává v pět. Atyx a Atu se doma rozkoukali dobře, zatím ale nemám další zprávy.

Přeju všem, aby jejich soužití byla samá radost!                                             

Pejsci dokážou i překvapit... Když jsme měli Cesinku asi měsíc, pořídili jsme si koťátko-naší Ťapku. A Ťapce jsme pořídili myšku. Nejsme tyrani - neživou, ale vypadala jako živá. Měla šedou srst, černá očka a červený čumáček. A jedno dne myška zmizela. Nevěnovali jsme tomu pozornost, taková myš se snadno někam zakutálí. Nezakutálela - za pár dní na mě koukala z hovínka od Cesinky. Hnědá šištička s černýma očkama a červeným čumáčkem. Srst byla strávena. Hlavně, že nám Cesi nespolkla Ťapku!

 


 

12.7.2009 Dnes jsme měli vzááácnou návštěvu :-). Na štěňátka a maminku se přijel podívat taťka Sherlock.

Na fotkách i ve skutečnosti vypadá dvakrát větší než Cesi.  :-)

Doufám, že mi odpustíte ten "příšernej kýbl" v pozadí... :-/


11.7.2009 Ve fotogalerii jsou nové fotky z vážení na 7 týdnu štěňátek. Mrkněte tam ;-) Všichni jsou naprosto ukáznění, v klidu čekají až to našteluju a dneska dokonce i počkali, až je vyfotím. A to je, na neustále se mřežící štěníky, úctyhodný výkon!! 

Tady je alespoň foto tří z našich čtyř plaváčků:


7.7.2009 Štěňátka mají za sebou první očkování a taky tetování, které je, naštěstí pro ně, první a poslední. Teď už mají jen zelené ucho od tetovací barvy a vesele se zase perou. :-)

 


 

6.7.2009 O víkendu a dneska jsme pokračovali v "oťukávací kúře" a štěňátka absovovala další cestu autem (pořád ještě žádné velké nadšení) a prohlídku bytu, aby poznali taky domácí prostředí, které díky tomu, že se naše Cesinka rozhodla porodit je u sebe doma - v boudě v kotci, nepoznali. My jsme to měli naplánováno pěkně: porodí doma a až uvidíme, že je čas dát je ven, tak je přestěhujeme. Teď nechápu, jak jsme si mohli myslet, že ji do toho můžeme takle kecat. No, vyvedla nás hezky z omylu. Asi jí bylo jasné, že by moc klidu po porodu neměla, protože tady běhají naše děti. Copak Luky, tomu je 8 a už to chápe, ale Pája je 20měsíční prťavec, kterému je srdečně jedno, že nemá Cesinku tahat za nos, prstíčkem zkoumat otevřené oko a dělat si z Cesulky polštářek. Dokonce ji asi nepřesvědčilo ani to, že od Páji dostává hojně piškotek a vůbec všeho, co má k jídlu. A to už je co říct.

Poznávání domova bylo pro každé štěňátko jiné. Někdo se rozhlédl a běžel zkoumat, někomu to trvalo déle. Tady je pár fotek :-)

Aibo: "To je NUDA! "

Akima

 

Alessia, Azziz a kousek Atyxe

Amálka

 

Atila

Azziz a Pája

Atu

 


3.7.2009 Dneska je štěňátkům 6 týdnů. Mají se čile k světu, rostou před očima, jsou to zvědavci a všichni milují kontakt s lidmi. Snažím se, aby toho poznali co nejvíc a tak jsem je dneska vozila autem. Dokud jsme ještě stáli a byli jen zavření v přepravním boxe (samozřejmě, že jsem je tam nenapěchovala všechny najednou ;-), vždycky po třech), tak zvědavě koukali a očuchávali nový prostor. Jakmile jsme se ale rozjeli, tak začal koncert. Opravdu to vypadalo, že se chtějí zoufale dovolat pomoci z venku. A to i ranař Azziz "vyměknul"! Takže na poprvé nic moc. Doufám, že příště už to bude lepší. Držte nám palce. :-)


7.7.2009  Aibo je také zadaný...

 Aibo -  milý rošťáček, v nových situacích se poměrně rychle rozkouká a jde na věc. Kontakt má rád, ale nechá se trochu dobývat (asi spíš půjde do akce, než by zahálel na klíně). Rád se nabaští jako maminka, což se u ní ukázalo jako velmi mocný motivační nástroj při výcviku. Pokud bych měla porovnat sklony k dominanci se sourozenci z vrhu, nemá nijak extrémní projev, to znamená, že není outsider, ale ani se nadměrně neprosazuje, což mu dává předpoklad dobré ovladatelnosti. Doporučila bych ho páníkovi, který má rád pohyb, plánuje aktivní vyžití s pejskem a hledá vyrovnaného, fajn společníka.

 

   

5 týdnů

    


 Amálka už má taky novou smečku...   :-)

Amálka - dala by se popsat slovy "všeho s mírou". V podstatě nemá s ničím problém. Jeví se jemně a vždycky nejdřív pozoruje, ale po uvážení jde do toho. Ráda se mazlí, ale umí se pěkně poprat. :-)

4 týdny

  

5 týdnů


30.6.2009  Další štěňátka, která už mají páníčka:

Azziz - "ostrý hoch", co pro ostré slovo nejde daleko. Azziz je nebojsa, který ví co chce. A když ho chci potulit zrovna, když se mu to nehodí do krámu, vrčí jakoby mě chtěl sežrat vzteky. A když na mě má náladu, umí nasadit výraz hodný anděla.

Awart - Awart je průzkumník, jentak se nezalekne a dokonce štěká, když zaslechne něco podezřelého, ale zárověň si z ničeho nedělá těžkou hlavu. Jakoby si všechno pořádně užíval. Vždycky radostně běží na klín jako první a očividně se raduje z kontaktu.

 

Atila - "velká medvědice", pohodářka, trpělivá fenečka, která ale nebere nohy na ramena, když se děje něco neznámého. Velký mazel.

Atyx - momentálně největší ze všech, občas si taky "zanadává", když mu něco není pochuti, ale proti Azzizovi je to jen symbolické brblání, aby dal najevo svoji velkorysost (jakože nám to teda strpí). Tu ztrácí jen při jídle. Nemilosrdně bílí mističky ostatních. Je to fuška uhlídat.

  


28.6.2009  Následující štěňátka jsou už zadaná, přesto se musíme pochlubit. Snad už konečně stihnu udělat nějaké pěkné fotky taky těch ostatních, kteří tady ještě nejsou (Awart, Azziz, Atyx, Atila), abyste si  mohli prohlédnout celý vrh. Jinak něco (opravdu) málo je ve fotogalerii.

 

Alessia - je to takové malé zvídavé šídlo. Vždycky je druhá nejrychleji napapaná, první je bráška, znakáček Atyx, a rozdíl je mezi nimi viditelný na první pohled. Zatímco Atyx je chlupatá kulička, Alessia je střízlík, který narozdíl od svého brášky-pohodáře všechno vyběhá.  Ještěrka... ;-) 

 

Její pohled by mohl být prototypem "psích očí":

Atu je pořádný kus psa s citlivou duší. Je jedním z těch, kteří se pomazlit přijdou vždycky a dají tomu přednost třeba před zápasením s bráchou. Ale to neznamená, že by zápasit neuměl, není to žádný zoufalec.

  

 

Akima (označená zelenou mašličkou) je trochu dračice, nebojí se prozkoumávat nové prostory a umí se dobře nabaštit. Přitulit se přijde jen občas, když zrovna nemá náladu na hry se sourozenci.

      

6 týdnů

 


22.5.2009             Štěňátka jsou na světě!

Pejsci:  dva plaví, dva černí se znaky a jeden černý;  fenky: dvě plavé, jedna černá se znaky a jedna černá.


14.5.2009 Cesinka má už pěkné bříško, její žravost se zdá býti chorobná. Neostýchá se ukrást cokoli k jídlu z ruky dokonce i nic netušícímu dospělému člověku na návštěvě i nám (do teď kradla jen dětem, když jsme se nedívali), ale my (hlavně já, jako matka) ji chápeme a jsme částečně shovívaví . „Částečně“ proto, že jsme ji po potvrzení březosti za to přestali kárat a samozřejmě, jak už to u našich inteligentních (nejen). zvířecích členů rodiny bývá, s nebývalou (nebo spíš typickou?) rychlostí se přizpůsobila těmto poměrům, takže jsme zase začali hubovat. No hádejte, jestli je to něco platné... Správně – kašle na to. Hormony vítězí.


20.4.2009 Ces čeká štěňátka. Otec SHERLOCK GASKO PRIM, DKK A(0/0), více o něm na www.zkejvalky.cz nebo na stránkách HW klubu mezi plemeníky. Krytí proběhlo 20.3.09, přibližné datum porodu 22.5.2009.

 

Aktuality

Stále platí, že

4.9.15 - pokud někdo z návštěvníků stránek, zabrousil sem v rozpoložení, kdy hledá a neví a říká si, že "by možná hovawart nebyl marnej", může se u nás zcela nezávazně zastavit a poznat jednoho fajn hovíka Batysta a popovídat si o plemeni. Nemáme co závazně nabízet, takže se není čeho obávat a vězte - mě to baví :-). Batyst je výborný hlídač, ale také gentleman a pokud chceme, aby někoho vpustil, tak vpustí a rád poskytne svou zadní část k jistě nadšenému podrbání. Dorostl nám, chlapec, od svodu pěkně, v kohoutku má 75cm, nicméně díky tomu, že já mám prostě psy na mazlení a chybí mi disciplína, není uchovněn. Absolvovali jsme spolu 2,5 roku výcviku, zpočátku, když to byla hra, bavilo nás to moc, ale drezúra a dotahování detailů mi není vlastní, a tak jsme to daleko nedotáhli... No, každý máme své limity. Ale přiznám se, že mě ten můj limit mrzí, protože i náš pan veterinář mě tuhle řekl, že jsem "pěkná ostuda", a taky že "takovej krásnej pes a není uchovněnej..." Tak potomky mít nebude, ale můžeme být něco platní lidem nerozhodnutým, kteří by se chtěli osobně poznat s panem hovawartem gentlemanem velkým :-)...
všechny aktuality

Kde nás najdete?

Eva a Tomáš Libnarovi
Donínská 14
463 34 Hrádek nad Nisou
GPS: Loc: 50°50'46.877"N, 14°51'10.44"E